Stvořil největšího konkurenta Microsoftu - a pak ho dal světu
Bylo už po půlnoci, když jednadvacetiletý mladík vyťukal v podkroví helsinského domu na klávesnici svého počítače tato slova: "Ahoj všichni, chci vám oznámit, že dokončuju svůj operační systém." Usrkl čaj, hodil do pusy hrst svých oblíbených sušenek a pokračoval: "Rozesílám ho zdarma, protože je to amatérská práce, ale na oplátku budu vděčný za jakékoliv připomínky a návrhy."
Ten mladík se jmenoval Linus Torvalds a onu srpnovou noc roku 1991 zahájil počítačovou revoluci. Poslal totiž do celého světa jádro nového operačního systému - souboru programů, který řídí základní funkce počítače a díky kterému pracují textové nebo tabulkové procesory, databáze či jiné uživatelské programy. Za svůj produkt přitom nechtěl ani cent a to bylo skoro totéž, jako by se firma Coca-Cola rozhodla zdarma prozradit přesnou recepturu svého nápoje. Prakticky kterýkoliv uživatel internetu, ať už v Pekingu, v Berlíně nebo v Bostonu, si mohl do počítače nahrát takzvaný zdrojový kód, který Torvalds vyvinul, a snadno si upravit systém podle svých potřeb.
Linux je dodnes jediný úspěšný operační systém, který vznikl mimo USA. Zatímco firma Microsoft Billa Gatese si dělá starosti, aby kvůli němu neztratila dominantní postavení na trhu, Torvaldse obdivují počítačoví nadšenci po celém světě a nikdo mu neřekne jinak než křestním jménem. Je to prostě Linus - stejně jako zůstane Elvis Presley pro fanoušky rokenrolu už navždy jen Elvisem.
"Když jsem svůj systém Linux pouštěl na internet, dělalo mi to ohromnou radost," řekl jednatřicetiletý obrýlený Fin. "Ani jsem si neuvědomoval, že jsem stvořil něco zásadně nového. Od ostatních se ale lišil v tom, že se díky uživatelům mohl dál vyvíjet."
Linux používá v současnosti přes 30 milionů počítačů, což je proti 400 milionům kopií Windows firmy Microsoft pouhý zlomek. Počet firem i organizací, které se rozhodly pro Torvaldsův operační systém, ale stále roste. "Linux to jednou v počítačové branži dopracuje na jakýsi univerzální dorozumívací jazyk," předpovídá víceprezident IBM Ross Mauri. Jeho firma instaluje Linux do všech nových typů výkonných počítačů, které slouží při zpracování velkých objemů dat zejména v obchodním styku.
Samostatný kluk
U nás ve Finsku je Linus Torvalds stejně slavný jako závodník Formule 1 Mika Häkinnen," konstatuje Laura Kolbeová z Helsinské univerzity. "Všichni ho tu považují za génia."
Torvalds se narodil v roce 1969 a rodiče mu dali křestní jméno po postavičce z kresleného seriálu Peanuts. Na paměti ale prý tenkrát měli i dvojnásobného nositele Nobelovy ceny Linuse Paulinga, který proslul mimo jiné jako vášnivý zastánce jaderného odzbrojení. Jako malý se Linus rád schovával pod kuchyňským stolem a sledoval bouřlivé politické debaty, které jeho rodiče vedli se svými levicově založenými přáteli.
"Materiální záležitosti nás vlastně moc nezajímaly," vzpomíná Linusův otec Nils a dodává: "Vždycky jsem tvrdil, že je třeba plně respektovat odlišné názory, ale zároveň si pevně stát za svým a nikdy neztratit tvář. Proto jsme diskutovali tak vášnivě."
Když bylo Linusovi sedm, rodiče se rozvedli. Matka začala pracovat na směny v tiskové agentuře, a tak se musel do značné míry o sebe postarat sám. "Uměl jsem si udělat jídlo a nebyl pro mě problém vypravit se do školy," říká počítačový mág, který se dnes na rozdíl od svých rodičů o politiku moc nezajímá. "Zvykl jsem si být samostatný.
Jako kluk vášnivě rád četl - miloval dobrodružné romány Roberta L. Stevensona a Jamese F. Coopera, ale ve škole vynikal zejména ve fyzice a matematice. "Už tenkrát jsem si myslel, že se jim jednou budu věnovat," komentuje své zájmy.
Učil se a chápal tak rychle, že tím občas uváděl do rozpaků i svého otce. Ten mu jednou jako vánoční dárek koupil stavebnici lodi Vasa, která měla několik set dílů, a předpokládal, že stavba potrvá několik měsíců. "Začneme s tím zítra spolu," řekl synovi. "Návod je stejně jen v angličtině, nerozuměl bys tomu."
Když ale druhý den přišel z práce, Linus už měl celý model hotový.
"To jsi tedy pašák," pochválil ho otec, i když zároveň pocítil jisté zklamání - docela se na společné večery nad stavebnicí těšil. "Měl jsi s tím nějaké problémy?"
"Jo," odpověděl mu Linus a ukázal na model. "Nebylo mi jasné, kam patří tenhle kanon, ale nakonec mi to došlo."
Když mu bylo deset, jeho dědeček Leo, statistik, si koupil první počítač, který používal k výpočtům.
"Poslyš, už mi nějak neslouží prsty, nemohl bys za mě zmáčknout tuhle klávesu?" požádal vnuka, aby ho k počítači přilákal.
Malý Linus stiskl klávesu Enter a série obrázků na monitoru se změnila na soustavu rovnic.
"To tedy zírám!" divil se naoko Leo. "Koukni, co ta mašinka všechno umí!"
Když o dva roky později zemřel dědeček na infarkt, nebylo pochyb, kdo jeho počítač zdědí. Linus si ho vzal do svého pokoje a hned na něm začal programovat počítačové hry. Jeden z mála jeho blízkých přátel Jouko Vierumäki, který dnes řídí významnou softwarovou firmu, vzpomíná: "Odpověděl jsem tenkrát na Linusův inzerát, ve kterém levně nabízel počítačové součástky. V telefonu zněl jeho hlas dospěle, a tak mě dost překvapilo, když jsme se setkali, že jsme stejně staří. Přvítal mě v pyžamu a jeho pokoj byl zavalený knihami, špinavým nádobím a dalším harampádím. Jakmile mi ale předvedl počítačové hry, které naprogramoval, získal si ihned můj respekt. Ten kluk opravdu něco umí, řekl jsem si v duchu."
Linusovy schopnosti později ocenilo i vedení katedry informatiky na Helsinské univerzitě, kde přednášel už jako osmnáctiletý. V té době mu ale čím dál víc vadilo, že nemá peníze na koupi operačního systému Unix, v akademickém světě tehdy populárního. Rozhodl se proto, že si vytvoří svůj vlastní.
Vývoj systému, který původně nazval Freax, mu zabíral spoustu času. Nějakou dobu na všechno stačil sám, ale jak se projekt rozrůstal, musel požádat přes internet o spolupráci další programátory. Přednášky na univerzitě začal trochu zanedbávat a čím dál častěji seděl u počítače až do rána.
"Pokud se o své myšlenky nepodělíte s ostatními, nemají žádnou hodnotu," vysvětluje, proč se rozhodl svůj operační systém dát k užívání zdarma. "Vlastně mě nepřekvapilo, že o Linux projevilo zpočátku zájem jen několik nadšenců od nás z Finska. Během několika měsíců se mi ale začali ozývat i lidi ze zahraničí a pak se najednou se zájemci roztrhl pytel. Přicházely mi stovky e-mailů a začala to být ohromná zábava."
Uživatelé brzy založili internetové fórum, na kterém probírali problémy spojené s dalším vývojem Linuxu. Psali ze všech koutů světa - nejen z USA, Japonska či Německa, ale třeba i z Indie nebo z Číny. Pokud někdo systém zásadně inovoval, zůstalo vylepšení jeho duševním vlastnictvím, ale zároveň musel souhlasit s tím, že příslušný kód všem oznámí bez nároku na finanční odměnu.
Cesta k úspěchu
V roce 1992 získal Linus Torvalds na svůj operační systém licenci u organizace Free Software Foundation a tím ho dal zdarma k dispozici i soukromým firmám a organizacím. Požadoval opět jediné: aby se všichni noví uživatelé s ostatními podělili o každé podstatné vylepšení.
Svou budoucí ženu Tove Monniovou učil Linus na univerzitě základy informatiky. Tahle drobná blondýnka s nesmělým úsměvem byla sice šestinásobnou mistryní Finska v karate, ale to jí v oblasti počítačové vědy moc nepomáhalo. Neustále se Linuse e-mailem na něco vyptávala a ten jí trpělivě odpovídal. Nakonec z toho byla láska jako trám.
Co se týče Linuxu, měl se k světu, i když ho zpočátku velké firmy ignorovaly. "Internet se prudce vyvíjel a ceny počítačů i jejich příslušenství rychle klesaly," říká ředitel společnosti Linux International Jon Hall. "Kdekdo si najednou mohl pořídit počítač i domů a zvlášť univerzitní studenti oceňovali, že na něm můžou zdarma používat tak výkonný operační systém."
Linux se časem prosadil i ve velkých společnostech, ale byla to do značné míry jakási revoluce zdola. Jon Hall vzpomíná: "Když jsem se nějakého programátora zeptal, jestli u nich někdo používá náš operační systém, odpovídal: Jistě, ale nikomu ani muk! Šéf o tom ještě neví!"
S odborníky na Linux se začali radit i počítačoví specialisté společností jako Intel nebo Oracle, aby zjistili, jestli jejich nové produkty budou s Torvaldsovým operačním systémem správně spolupracovat. Linux dnes běží na mnoha počítačích americké kosmické agentury NASA a používá ho k simulaci vojenských obranných operací také NATO.
Původně amatérský produkt si získal značnou oblibu i v rozvojových zemích. Na svých počítačích ho nainstalovalo například mexické Ministerstvo veřejného školství a čínská vláda založila hned několik firem, které vyvíjejí speciální programy právě pro Linux. Chce tím především omezit svou závislost na americkém gigantu Microsoft. "Takový monopol na softwarovém trhu se nám nelíbí," prohlásil vysoký čínský činitel. "S Linuxem máme šanci, že nikdo nebude diktovat."
V roce 1998 se Linus Torvalds se svou ženou a dětmi přestěhoval do kalifornského Silicon Valley, kde začal pracovat pro firmu Transmeta Corporation. Ta v roce 2000 uvedla na trh nový typ mikroprocesoru, který by měl znamenat zásadní změny v oblasti přenosných počítačů, ale Torvalds o svém podílu na tomto úspěchu mlčí. "Vydělávám si teď prostě jako jiný softwarový inženýr," dodává s tajemným úsměvem.
Jeho vášní zůstává i dnes Linux a stále je "hlavním rozhodčím", který mimo jiné diktuje další směr vývoje. Denně dostává kolem 150 e-mailů s návrhy na vylepšení systému a každou noc tráví několik hodin tím, že na ně odpovídá.
Prosadí se jen lepší
Opravdoví linuxoví nadšenci dnes tvoří rozvětvenou mezinárodní rodinu. Asi padesát jich na rozvoji Linuxu pracuje víceméně na plný úvazek, sto dalších občas přispívá svými nápady. Nejméně 10 000 programátorů pak vyvíjí volně šiřitelný software, který je na Linuxu založen.
"Necítím se jako kapitán, který řídí námořníky na své lodi," říká Linus rezolutně. "Naše spolupráce je založena na přátelství a vzájemné důvěře. Pokud působíme jako pevně organizovaná skupina, nenechte se tím mýlit. Nikdo žádná pravidla nestanovil a všechno to funguje skoro samo."
Linux představuje pro dominantní postavení Microsoftu stále větší hrozbu. "Za nejlepší operační systém ho považuje čím dál víc profesionálů v informačních technologiích," tvrdí Ross Mauri z IBM. "Jednou přijde čas a díky Linuxu se celý elektronický svět od základu změní."
"Nemůžu říct, že bych firmu Microsoft neměl rád," podotýká osamělý génius Linus Torvalds. "Jsem ale darwinista a věřím, že lepší systém se nakonec prosadí sám."